exotický strážca

7. srpna 2009 v 11:01 |  exotický strážca

Ačkoli nepatří mezi největší psí plemena, už na první pohled budí zájem, či dokonce i respekt. Stačí, když na vás upře svůj jakoby věčne naštvaný výraz,a vám dojde, že tenhle pes je výzvou i pro zkušené chovatele.
Štěňata šarpeje působí, jako by právě seskočila z regálu v prodejně hraček. Ve svém zmuchlaném kožíšku, který vypadá jak o pár čísel větší pyžamo, zděděné po starším bráchovi, jsou skutečne ztělesněním roztomilosti. Ale nenechte se mýlit, šarpej je silnou osobností už odmalička.
INTELIGENTNÍ INDIVIDUALISTA
Zobecňovat jeho temperament je těžké, protože tak jako u jiných psů i u šarpeje platí: co kus, to originál. Obvykle je to odměřený, důstojný a velmi nezávislý pes, který se hned tak nekamarádí s cizími lidmi, nicméně někteří šarpejové jsou velmi přátelští ke každému. Je to milující a rodině velmi oddaný pes. Dokonce se o něm říká, že se raději přátelí s lidmi než s ostatními psy. Může to být dáno jak jeho vysokou inteligencí, tak i tím, že dává přednost pozornosti a lásce svého pána. Navíc má velmi rozvinutou intuici. Někteří majitelé říkají, že občas mívají pocit, že jejich šarpej dokáže číst myšlenky, protože dobře reaguje i na neverbální komunikaci. Zkušená chovatelka těchto zmuchlaných halamů Věnceslava Černá o šarpejovi říká : "V literatuře se píše, že nemá mimiku. Samozřejmě, že jí má, jen vyžaduje větší pozorovací talent. I ten nejvíce vychovaný šarpej individuálně vyhodnocuje všechny situace. Ten, kdo mu porozumí, propadne kouzlu tohoto plemene, a když jeho psí přítel odejde po duhovém mostě do nenávratna, zase hledá štěňtko šarpeje."
DOMINANTNÍ VŮDCE
Máte doma jednoho nebo více psů a uvažujete o tom, že byste si pořídili ještě šarpeje? Pak se na to dobře připravte. Tento pes totiž dokže být hodně dominantní a dobře vychází jen se psy, kteří ho respektují. Feny dokonce bývají ještě dominantnější než psi. Jestliže jsou ve smečce tří nebo i více psů, mají tendence s nimi bojovat. Pak bývá jen velmi obtížné je od sebe oddělit. Sužití šarpejů s jinými plemeny proto může být poněkud problematické a klade velké nároky na majitele. Ti by měli dobře znát povahu šarpejů i psí chování obecně a měli by umět mezi psy zjednat pořádek. Je velmi důležité odmalička šarpeje socializovat nejen s lidmi, ale i s ostatními psími plemeny. Pokud se tak nestane, může být až přespříliš ochranářský vůči svému majiteli i jeho majetku. Obvykle je to tiché plemeno, štěká jen tehdy, když si hraje nebo když má strach.
DŮSLEDNOST PŘEDEVŠÍM
"Šarpej je pes individualista. Podle toho vypadá jeho výchova. Může ji zvládnout i začátečník, stejně tak ji ale nemusí zvládnout zkušenější člověk. Je třeba být důsledný už u roztomilého malého štěňátka a být stále ve střehu, protože vždy znovu a znovu zkouší, co mu pán dovolí. Při delším soužití si pán a pes mohou porozumět jen pohledem z očí do očí, to je ovšem takzvaná "vyšší dívčí," říká o jeho výchově Věnceslava Černá. Jestliže je pes správně vychován a respektuje hierarchii ve své rodině, je velmi dobrým společníkem. Šlechtí ho i to, že je velmi čistotný. A jaký je jeho vztah k dětem? "Mám psa, který kdyby mohl, tak by mého vnuka i kojil a spal s ním v postýlce. Což mu samozřejmě nedovolíme," říká s úsměvem chovatelka Černá a doplňuje:"Tak jako u všech psů, je třeba, aby šarpej a dítě měli dohled. Nedá se odhadnout, co dítě psovi provede a jaká bude jeho reakce. Pes se vesměs vyhne dítěti-trapiči, ale nedá se na to vždy spolehnout." V lidské i psí říší platí, že při formování povahy každého jednotlvce je výchova jen jednou stranou mince. Tu druhou tvoří jeho genetická výbava. A tento asijský bojovník ji má opravdu speciální.
HROZILO MU VYHYNUTÍ
Podobně jako u jiných plemen, také u šarpeje je jeho původ zahalen mlhami dohadů. Tím spíše, že na Západě se zprávy o existenci tohoto starobylého a unikátního plemene objevili až na počátku 70.let 20.století, tedy v době, kdy se už vůbec nepředpokládalo, že by se něco podobného mohlo přihodit. Poprvé tuto senzační informaci otiskl časopis The Dogs v roce 1971 a o dva roky později byl první pes nezvyklého vzhledu, s varhánkovitou kůží a hlavou hrošího mláděte, přivezen z Číny do USA. O záchranu plemene, kterému hrozil po nástupu komunismu v Číně zánik, se zasloužil chovatel Matgo Law z Honkongu, který prostřednictvím článku v časopisu The Dogs požádal americké kynology o pomoc. Téhož roku se začalo s chovem šarpejů v Americe a plemeno tu získalo velkou popularitu, zhruba za dvacet let jeho chovu bylo v USA zapsáno několik desítek tisíc šarpejů. V Evropě se objevili až na počátku 80.let minulého století, a to v Německu a Anglii. K nám, do tehdejšího Československa, přišel první šarpej v roce 1986 z Dánska.
STAROBYLÝ LOVEC A OCHRÁNCE
Vědci se také pustili do zkoumání jeho původu. Stopy je vedly přes Tchaj-wan,Macao a Hongkong až do jižních provincií Číny. Zde byly totiž nalezeny hliněné sošky psů velmi podobných arpejovi, které historici datovali do období vlády dynastie Chan (206 př.n.l. - 220 n.l.). Z dochovaných středověkých rukopisů se zjistilo, že původně šarpej sloužil jako lovecký pes k lovu promyk (drobných cibetkovitých šelem), později jej používali čínští zemědělci jako strážce obydlí, k ochraně hospodářských zvířat před šelmami a také pro lov černé zvěře. Pro chov byli vybíráni zvláště psi, kteří vynikali inteligencí, silou a "zamračeným" výrazem, který jim pomáhal zastrašit zloděje. Další stopy přivedly badatele do vesnice Dah Let nedaleko Kantonu na jihu činské provincie Kuang-tung, která byla známa jako místo, kam se sjížděli hráči a bavili se tu sázením na psí zápasy. Šarpej se stal jejich favoritem. Kořeny plemenejsou však zřejmě ještě mnohem starší. Vzhledem k tomu, že má stejně jako čau-čau modře zbarvený jazyk a že se v některých severních provinciích Číny objevila krátkosrstá forma čau-čau, je šarpej považován za možný chybějící článek mezi dávnými asijskými dogovitými psy a dnešním čau-čau. S ním má podobnou i stavbu těla, způsob nošení ocasu, tvarování obličejové partie a modročerný jazyk. Nepochybuje se také o propojeností šarpeje s dogovitými psy,jako je například tibetská doga. Připouští se i to, že na formování plemene měla vliv takzvaná bojová plemena, dovážená do Číny ze Západu.
TYPICKÉ ZNAKY
Šarpej má vlastnosti, které u jiných psů nenajdete. Kromě vrásčité kůže, typické "hroší" tlamy a modročerného jazyka, o němž se kdysi dávno věřilo, že mu při štěkání pomáhá zahánět zlé duchy, je to i zamračený výraz a malé, trojúhelníkové, vysoko nasazené uši. Je to středně velký pes s kohoutkovou výškou 44 až 51cm, kvadratickým tělem a spíše větší hlavou. Záhyby kůže se typicky objevují na hlavě. pokračují na lících a krku, kde tvoří lalok, dále na kohoutku a kořeni ocasu. Má širokou, plochou lebku s velkým širokým nosem a tmavýma mandlovýma očima. Jazyk, patro, dásně a pysky má modročerné. Šarpej má krátký silný hřbet a široká bedra, široký a hluboký hrudník dosahuje až k loktům. Ocas je silný, u kořene kulatý a velmi vysoko nasazený, postupně se zužuje až k tenké špičce. Pro plemeno je typické, že je nesen vysoko a zahnutý, stočený nad hřbetem. Končetiny jsou svalnaté, silné, středně dlouhé se středně velkými kompaktními tlapami. Číňané o něm říkají, že má dračí nohy a koňský zadek. Má velmi tvrdou a vzpřímenou srst bez podsady, takzvaně "smirkovou", v různých barevných variantách-od odstínů žluté, skoro až bílé barvy, až po temně mahagonovou, vyskytuje se ale i v barvě černé, sytě hnědé, čokoládové, modré, lila a isabela.
POVALEČ I SPORTOVEC
Plánujete-li si přivést domů šarpeje, pak počítejte s tím, že miluje pohodlí. Mnohem lépe mu vyhovuje život v bytě než venku v kotci. Důležité pro něj je, aby byl stále nablízku svému pánovi. Chovatelka Věnceslava Černá s tím má své zkušenosti: "Je to pes, který s vámi bude dělat to, co budete dělat vy. Od ležení, válení se a nicnedělání po psí sporty. Někteří se i rádi koupají, a to šarpej vesměs vodu moc nemusí." Pravdou je,že jen málo lidí zkouší se svým šarpejem sportovat, ale je to škoda, protože i šarpej si může najít mezi psími sporty svou oblíbenou aktivitu. Podobně jako pohyb a odpočinek je pro něj důležitá zdravá strava. Už odmalička nepodceňujte jeho výživu. Nekvalitní krmivo se může negativně odrazit na zdravotním stavu psa. "Šarpej je náročné plemeno na kvalitu krmení, potřebuje velmi kvalitní krmivo. Pokud ho krmíte správně, je zdravý a nemá další problémy," doporučuje dlouholetá chovatelka Ilona Morávková. Při nedostatečné péči může být šarpej náchylnější ke kožním infekcím. Šarpeje není vhodné často koupat. Zdravý, spokojený a dobře vychovaný šarpej je i přes svou nezávislou povahu milujícím a loajálním členem rodiny, který se vždy bude snažit chránit svou smečku.

KDE VZAL SVÉ JMÉNO?
Jméno šarpej bývá obvykle překladáno jako "písková kůže" s tím, že má vystihovat drsnou a krátkou srst, připomínajíci na pohmat smírkový papír, užitečnou při boji. Zajímavé ale je, že podle českého sinologa Timotea Pokory čínský znak "pej" znamená "s krátkou holení". Jiný znak "šan", který je jménu plemene velmi blízký, má význam "silný a zlý pes".
BUĎTE TRPĚLIVÝ!
Přestože se v některé literatuře o šarpejovi dočtete, že se jedná o špatně vycvičitelné plemeno, není to pravda. Je sice poměrně tvrdohlavý a temperamentní, ale není hloupý, takže je jen na vás, jak jeho výchovu zvládnete a jestli ho dokážete správně motivovat. Hlavně jde o to zachovat si chladnou hlavu a pevné nervy.
VARHÁNKY VĚKEM UBÝVAJÍ
Šarpej do své kůže jakoby postupně dorůstá, takže srst se napíná a množství záhybů se zmenšuje. Ale existují rozdíly i mezi jednotlivými psy, některý má kožních faldů na těle víc a jiný méně.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama